
Do restaurací spíše nechodím, nemám na to čas, nemám čas sedět hodinu a čekat na jídlo, pak nějakou dobu jíst pít, 2 hodiny v čudu. Nikdy nemám takový hlad, abych mu musel obětovat 2 hodiny času. Nikdy jsem neměl na něco takovou chuť, že bych tomu obětoval 2 hodiny času. Stačí bufet s hotovými jídly. Přijdu, řeknu, nabere se to naběračkou a hotovo.
V dnešní MF Dnes čtu, že někdo vybudoval síť restaurací Coloseum. Asi do nich lidé chodili, já si nepamatuji, že bych někdy nějakou navštívil.
Konečně i u nás prodávají hotová jídla, s receptem: „roztrhni obal, vlož do mikrovlnky“.
Jsou restaurace nutné pro každodenní život? Podle mě ne. Když se uzavřou úplně všechny, asi si toho nevšimnu.
Nežiji, abych jedl, jím, abych žil.
Leave a Reply