V dnešním magazínu MF Dnes nám nějaký Adam Mišík říká, jak jsou školy k ničemu a jak je „chytrý“ i bez nich, jak se vzdělal povídáním s rodinou. A vyloženě trapné řeči, jak neumí matematiku, ani zlomky.
Jak si asi kupuje půlku (tedy 1/2 nebo 2/4) chleba? Asi na to má (měl) lidi…
V seriálu Specialisté hraje nějaký herec Štáfek (prý hrál v seriálu Ulice, tolik času ale nemám, abych ho trávil podobnými nekonečnými nesmysly) a ten v nějakém rozhovoru říkal, že nezvládli produkci něčeho (tohoto?), že to bylo dražší, než počítali. Tady vidíme propastný rozdíl, vidíme někoho, kdo umí počítat, ale spočítá to trochu špatně, to se stává, tehdy mu možná chyběli znalosti ekonomie (Jaká je poučka pro začínající podnikatele? Spočítají se kancelářské náklady na halíř přesně a pak se vynásobí ×2?), věřím, že příští produkci již zvládne perfektně.
Ano, jsou výjimeční lidé, kteří se obešli bez škol, ale i ti, jejichž díla dodnes obdivujeme ( např. Leonardo da Vinci), se u někoho učili. první ponaučení: Když je někdo hloupý, tak nechápe, co se ve škole může naučit. I odborník může ve škole říci, „sakra, tohle jsem nevěděl“).
Ono je něco jiného, když má někdo za zády rodiče, kteří ho podpoří, tedy může i povídat nesmyly.
Já občas poslouchám někoho, kdo mi vysvětluje něco o počítačích a poznám, kdy jsem na tom se znalostmi lépe. Ale poslouchám dál, někdy uslyším něco, co neznám, co mi spojí nějaké souvislosti, a pak si také si řeknu, „sakra, tohle jsem nevěděl“.
Chytrý člověk se rád obklopuje také chytrými a tím se stává chytřejší (ne jak někteří politici, co se naopak obklopují hloupými).
Učitelé jsou většinou chytří lidé a podle mě i rádi naučí něco, co není v osnovách, ale vidí, že to žáky zajímá a že jim to v něčem pomůže.
Další ponaučení: Školy mají osnovy. Ale nikdy nevíš, co se ve škole ještě naučíš.
Leave a Reply