Lidé jsou překvapení, jaké jsou normální ceny „nesolidární“ lékařské péče. Všichni jsou zvyklí na nízké či žádné platby, protože u nás je zákonem nařízena péče solidární – jinými slovy, stát pod výhrůžkou trestů až vězení nutí lidi, aby platili (formou zdravotního pojištění tisíce měsíčně) druhým lidem jejich lékařskou péči. A ještě vyhláškami stát nařizuje nízké (často až směšné) ceny zdravotnickým zařízením . A i ty nízké ceny by lidi vyděsili, kdyby si nechali poslat roční celkovou sumu, kterou za ně pojišťovna zaplatila. A to pojišťovny raději nedělají, protože by byly zavaleny dotazy lidí, kteří by asi nechápali současné (a někdy i špatné v neprospěch lékařů) účtování zdravotních pojišťoven.
Může mít truhlář v ceníku nabroušení hoblíku? Může. Zákazník – tedy i pacient – dostane ceník a ptá se. A když se mu to nelíbí, může se za své nechat převést jinam.
Jsou zdravotnická zařízení a lékaři, co nemají žádnou smlouvu s žádnou zdravotní pojišťovnou, tedy jak by pojišťovně péči zařízení vykazovala a pak čekala a hádala se, zda jim to uhradí či ne. Některé pojišťovny ještě neukončily vyúčtování roku 2016, jinými slovy, odmítají něco z roku 2016 uhradit, a daňové přiznání za rok 2016 se mělo podat do včerejška?
V Praze například působí zubař, nemá žádnou smlouvu s žádnou pojišťovnou. Otevřete ústa, prohlédne vás a dáte 500 Kč. Ale je šikovný, tak lidé možná skřípají zuby, ale platí.
(Navštíveno 17×, 1 návštěv(a,y) dnes)
Leave a Reply