Včera zemřel policista, kterého napadl 18-letý a šílenec nožem. Slovo „šílenec“ používám ve smyslu, že jde patrně o nenormálního člověka, že nebyl opravdu šílený, většinou jde o někoho, kdo se zdroguje, alkoholem, drogami a pak ohrožuje okolí. A policisté se bojí tvrději zasáhnout, lidé si je natáčí, policisté jsou vyšetřováni.
Pak se dostávám k otázce, zda se dobrovolně vzdát jistých práv, tedy že zásahy policie budou tvrdší a někdy budou mít lidé pocit, že zbytečně. Pokud si vzpomenu na tento případ, tak policii odpustím tvrdší zákrok, tedy se vzdávám ve prospěch života policistů svých některých práv. A předpokládám, že policisté budou vyškoleni a že budou stanoveny postupy lege artis (jako je mají u nás lékaři, viz Wikipedie), tedy že policista se nebude bát zasáhnout, když ho třeba bude někdo při zásahu natáčet. A že se ho nadřízení ihned zastanou, jedná přece podle jejich pokynů, postupů, rozkazů.
A co s těmi, co nic neumí, drogují, obtěžují druhé?
Asi žádné ústupky, něco spácháš, jsi rázem ve vazbě a do 24 hodin proběhne zkrácené soudní řízení a vězení.
Ale věznice jsou přeplněné. Ale kdo říká, že takovýto vězni nemohou být dočasně ve stanech a mít vykopanou díru jako záchod? I tak se to řešilo na vojenských cvičeních při ubytování. A vězeň si bude muset celu zasloužit. A takovému „šílenci“, co vraždí policisty, bych celu nedal ani v zimě.
Leave a Reply