Pohlavní pud by měl být dokonce silnější než pud sebezáchovy. Tedy klidně nejíme, nespíme, pokud nás to ruší v ukojování pohlavního pudu. Proto také sexuálně aktivní nepotřebují kouřit, cvičit. (:-)) Spousta Čechů má deprese a psychiatři „bijí“ na poplach. Otázka z titulku článku zní, zda je deprese tak silná, že přemůže i pud sebezáchovy a pohlavní.
Já začnu jinak, úspěch je z 5 % talent je 5 % a zbytek 95 % je dřina.
Dříve deprese nebyly tak výrazné, bez sociálních dávek, invalidního důchodu či nemocenské šlo těžko někam „zalézt“ a mít depresi. Prostě by umřel hlady. Ale pokud přemýšlím, nikdo hlady na depresi neumíral. Dá se deprese přemoci, když dá člověk 95 % úsilí, jako u toho úspěchu, zbude mu jen 5 % deprese?
Tak co dát nemocnému nabídku, když budeš ležet a nespolupracovat, tak nedostaneš najíst. Jak říkala jedna táborová vedoucí Marcela, z hladu se ještě nikdo „nepo…“. Že hlad léčí, je známo, běžné jsou denní či několikadenní půsty. Jednou jeden bolestivě nemocný chtěl údajně skončit život sebevraždou hladem. A najednou prý pozoroval, že se pomalu uzdravuje.
U každé nemoci musí pacient nějak spolupracovat, nelze si lehnout a říci, uzdravte mě. Tak i ten s depresemi musí něco udělat. Nemůže být zalezlý ve svém pokoji a nechat si nosit jídlo. Může uklízet, sekat trávu, vařit teplé večeře, jinak nedostane najíst. A pokud si o jídlo řekne, tak to je začátek možného uzdravování. A musí chodit za lékařem. Není možné ničit okolí svou depresí a nechodit se léčit.
Neříkám tím, že lidé s depresí jsou slaboši. Neříkám tím, že s každou nemoc í se dá pracovat.
No a dotaz na odborníky, má sexuálně aktivní člověk deprese?
Leave a Reply