3. 8. 2016
Duševní nemoci jsou nemoci, které mohou postihnout každého, podle předsedy České psychiatrické společnosti prodělal každý druhý Čech během života nějakou duševní nemoc, viz pořad v Radiožurnálu. Počet duševně nemocných roste, údaje z internetu udávají 100 tisíc ročně a celkový počet má být kolem 600 milionů.
Duševně nemocný byl vrah v Uherském Brodu, duševně nemocný házel polena na auta na dálnici, duševně nemocný zabil loni knihovnici, poslední medializovaný případ je vražda v Tesco, duševně nemocná si prý chtěla někoho zabít…
Tedy každý 17. člověk, kterého potkáte, je duševně nemocný, skoro abyste se báli vyjít na ulici. A každý 5. invalida má indikaci duševní nemoci. Dá se předpokládat, že celá řada duševně nemocných není evidována, stačí se podívat na některé „šílené“ řidiče na silnici. A co někteří manažeři – psychopati? Pamatuji, jak jeden exmanažer střílel na jedno auto, protože měl pocit, že v něm sedí ti, co mu dali po „ústech“. Neseděli. Byl duševně nemocný? A i patologická žárlivost je příznak duševní nemoci.
Jak je to s imigranty? Je to stejné, jsou na tom lépe či hůře, než český národ? Jak jsou na tom muslimové s žárlivostí? Obávám se, že imigranti jsou na tom z hlediska duševní nemoci procentuálně hůře, než obecně naši spoluobčané. Je to dáno i tím, že imigranti jsou v cizí zemi, jsou překvapeni, že tu nemají žádnou perspektivu, z toho snadno vznikne například deprese. V naší společnosti totiž opravdu není místo pro další prodavače kebabu, jedině že by prodávali kebab dalším migrantům.
Když jsme u toho kebabu, jaká by byla úroveň jeho přípravy a prodeje imigrantem? Umí ten kebab imigrant vůbec udělat, zná naše hygienické podmínky, nebude vším spíše deprimován?
Máme tu tedy s nejvyšší pravděpodobností mnoho duševně nemocných imigrantů. Jak dlouho bude trvat, než se jejich nemoc projeví násilím, vraždami, jak to známe u spoluobčanů.
V současné době psychiatři upozorňují, že se nemohou věnovat duševně nemocným, jak by se z lékařského hlediska patřilo, pacientovi dojdou léky, nikdo to nemůže řešit a máme tu problém. Jak se pak mohou naši lékaři věnovat duševně nemocným imigrantům, když se nemohou věnovat ani českým občanům? Dají imigrantům léky a imigranti zmizí v jiné zemi a pak můžeme čekat, kde se problém znovu objeví…
Co s tím? Máme ministra vnitra, ministra zdravotnictví. Pokud problémy řešit neumí, ať odstoupí a uvolní místo schopnějším.
Leave a Reply