Bumerang

Češi moc nečtou, ale knihu Bumerang by si přečíst mohli. Velmi srozumitelným způsobem se tam popisuje krize a lidí kolem ní. Asi nejvíce jsem se nasmál, i když to k smíchu není, jak islandští muži zahodili rybářské sítě a přeškolili se na investiční bankéře. Jak to dopadlo, víme, krachnul  celý stát. A co naše závislost na automobilovém průmyslu a stavebnictví? Můžeme věřit našim bankám, kdo jsou ti, co spravují naše peníze, naši měnu?

To jsou moje poznámky z knihy:
Existovali investoři, co si uvědomili, že bude krize 2008 a vsadili na to a vydělali. Investoři v USA si uvědomili, že v některých mincích je drahého kovu více, než nominální cena mince, tak si je pořídili ve větším množství (u nás to je ale trestné).
Státy s dluhopisy jsou jako letadla, ta létají z úsporných důvodů jen o něco rychleji, aby nespadla, pokud zpomalí, mohou začít padat. Pokud by některé státy musely zvýšit úroky z dluhopisů, mohly by zkrachovat (Japonsko). Co Česko?

Islandská krize byla úplně stejná jako tulipánová krize v Holandsku v roce 1637, lidé jsou nepoučitelní. Pár bankéřů (Island je malý, má počet obyvatel jako Ostrava), kteří neměli o financích ani páru, protože šlo o bývalé rybáře, si půjčovalo peníze navzájem a vyháněli ceny investic při každém prodeji výše, každý se radoval, jak se jeho investice zhodnocují, až to krachlo.

Řekové odmítali počítat skutečné výdaje, vypláceli na důchodech až 3× více, než plánovali a nevzrušovalo je to. Aby se dostali do měnové unie, přesunuli největší výdaje ze státního rozpočtu (důchody, obrana) mimo něj, změnili spotřební koš, zmrazily ceny a tím snížili inflaci. Ministerstva odmítala sdělovat počty úředníků vládě, úřady nespolupracovali, vše se řešilo korupcí. Jako předvolební kampaň se v její době přestávaly vybírat daně. Řecko nemělo katastrální úřad, nikdo nevěděl, co komu patří, tedy nevybíraly se daně souvisejícími s nemovitostmi. Daňové podvody má údajně dělat většina podnikatelů (nedávají na nic účtenky, jaká je zkušenost českých turistů) a poslanců. S tím souvisí i závislost Řeků na rodině, nemohou věřit nikomu mimo ní. Řecká krize je v tom, že si politici půjčovali peníze od banky, třeba na ty důchody a nevraceli je, tím banky stáhli ke dnu. A nadále nikdo nemá politickou vůli prosadit výběr daní.

V Irsku díky legalizaci antikoncepce se snížil počet dětí a tím se zvětšilo procento lidí v produktivním věku a co s nimi?. Velké procento lidí pracovalo ve stavebnictví a všichni budovali stavby pro sebe navzájem, ceny staveb=investic stoupaly. A k pádu bank a státu přispěl i blekotající úředník v televizi, lidé vyděsilo, kdo že to se stará o irskou měnu.  A když začaly krachovat banky, politici uvěřili, že je to dočasné a vyhlásili na banky státní záruku. Ale ztráty byla tak velké, že na ně stát neměl peníze a banky tím stáhly stát do krize, tedy naopak než v Řecku. A tak je Irsko plné prázdných a nedokončených staveb. Jaké procento je u nás zaměstnáno ve stavebnictví a automobilovém průmyslu?
A poučení pro nás? Třeba zkrachovala velká lesnická firma, když státní České lesy začaly dělat konečně výběrová řízení na lesní práce. A co se stane, až nebudou peníze na stavby a lidé přestanou kupovat auta?

Němci měli směrnice na hodnocení kupovaných dluhopisů a investic a těmi se řídili, i když bylo všem jasné, že dluhopisy padají, řešili procenta a přicházeli o desítky procent. Jedna banka rozjela investiční akci a Wall Street a pokračovala v ní, i když investice padaly. Němci dávají půjčky cizím bankám, aby ty mohly vrátit půjčky německým bankám, otázka zní, proč se to neudělalo přímo. V USA je možné vrátit v rámci hypotéky přeplacený dům (u nás se musí splatit, i když má dům poloviční hodnotu, než měl při sjednání půjčky).