Census 2011, Reflex a věda

Je zajímavé číst po více než roce článek redaktora Doležala v Rexlexu  2011/15 ke sčítání lidu (census) 2011. Reportér Doležal popisoval svůj problém, má garsonku, kde ve které má trvalý pobyt. V garsonce bydlí, pracuje dle potřeby a jinak bydlí s manželkou v jiném bytě. Kolik lidí má bydlení jinde, než pracuje? A kolik lidí má více pracovišť v různých městech? Hodně, protože není vždy snadné se přestěhovat s rodinou za prací a třeba jen vysokoškolští studenti také bydlí dle potřeby na kolejích, v pronájmu nebo rodičů. Ale na tento případ prý statističtí úředníci nepamatovali a reportér Doležal vyslovil myšlenku, že si úředníci cesnus přizpůsobili tak, aby se jim to dobře počítalo. A právě údaj o počtu bytů, garsonek a jejich obydlení je velmi důležitý, je to údaj pro developery, o jaké bydlen bude zájem, jakého bydlení je nadbytek a nevyužíván, jaký chybí. Také údaj pro města, kolik by měli počítat sociálních bytů. Pro soudy, které mají řešit rozpory mezi nájemci a majiteli v bývalých bytech s dřívějším regulovaným nájemným, zda má nájemník možnost se třeba přestěhovat, když nemá peníze na stávající nájem.
Také statistici prý neřeší otázky střídavého bydlení dětí u rozvedených rodičů, který ze dvou bytů je dítětem obývaný a které ne? Doplňuji, i dítě může vlastnit byt či byty.
A také jde o to, že ČSÚ vám dá otázky, na které není odpověď, viz případ redaktora Doležala, a ČSÚ chce, abyste potvrdili, že jste odpověděli správně. To je problém dotazníků a obecně počítačů, nelze se s počítačem či dotazníkem dohadovat a někdo vás nutí odpovídat na něco, co nemá odpověď.
A to, že v závěru článku redaktor Doležal píše, že jeho kolega se vydával za buddhistu a nenahlásil splachovací záchod, tak to jde o statisticky nevýznamný údaj, tedy výsledky neovlivní. Pouze tehdy, pokud by obdobných občanů bylo více, tak již by to význam mělo.
Dozvíme se někdy, kolik máme rytířů Jedi? A je mi záhadou, co na tom úředníci roky počítají.
A také by mě zajímalo, kolik úředníků získaná data využijí pro tvorbu nějaké vědecké práce. Pokud byste data chtěli vy, tak za ně musíte platit a nemalé částky, spíše deseti tisíce. U nás je totiž, na rozdíl od USA, divná logika, jednou to zaplatíte jako daňový poplatník a podruhé, kdybyste data chtěli. Zkuste si nějaká taková data sehnat. U sčítání lidu to bylo 250 Kč na občana, abyste měli nějaký vzorek, potřebujete nějaké minimum, aspoň 100 dotazníků, což vychází 25 tisíc. A úředníci těch dat mají z milionů za 2,5 miliardy. Vidíte ten rozdíl? A pokud byste investovali takové peníze do dotazníků, budete tou stovkou dotazníků ke smíchu. To se to dělá věda, když vám to stát platí.

Odkaz pro doplnění