Díval jsem se včera v noci na oblohu. Hvězdy byly krásně vidět, akorát žádnou družici jsem nespatřil, některé létají kousek od země, třeba jen 100 km, z hor někdy vidíme i dál. Noční obloha je obvykle ozářena odraženým světlem měst a vesnic, které se budovaly tak, aby bylo možné dojet z jedné vesnice do druhé do hodiny, najít místo, kde je úplná tma, je problém.
Byla krásně vidět Mléčná dráha, naše sluneční soustava je někde na okraji, na samotě „chcípnul u nás pes“. Dá se naše Země brát jako malé „gheto“ s „nepřizpůsobivými“ obyvateli, kteří se zabíjejí, kradou a tak byla v minulosti celá naše Sluneční soustava odsunuta na okraj, aby „neobtěžovala“ slušné obyvatele jiných soustav? Pak můžeme vysílat do vesmíru signály a družice, nemají o nás zájem, jsou rádi, že nás mají pryč a že nám nemusí vyplácet „sociální dávky“.
Pokud jste viděli jižní oblohu, tak tam je úplná myriáda hvězd, daleko více než na naší severní obloze, najít na ní Jižní kříž je docela problém, tvoří ho také myriáda hvězd, viz foto ze http://anonymum.com/under-the-southern-cross/
Světlo z hvězd k nám letí značnou dobu, tedy vidíme minulý stav, který nemusí odpovídat současnosti. Hvězdáři se tedy zabývají a publikují vědecké práce o tom, co již možná neexistuje a tedy nemohou dokázat pravdivost svých výsledků. A protože podle Einsteinovy teorie relativity jsou i světlené paprsky na své dráze zakřivovány, je otázkou, co vlastně vidíme. A podle nových poznatků mají jiné, neviditelné paprsky (neutrina) mít větší rychlost než světlo. Tak pak neznáme směr ani vzdálenost zdrojů paprsků. Mohou být jinde a mnohem dále. Ale nebo i blíže, pokud by někde v gravitačním poli kroužily.
Leave a Reply