Mají se dávat léky ze zdravotního pojištění i těm, co narušují léčebný režim? Tedy
– kuřákům s nemocnými plícemi,
– diabetikům co se nadále cpou cukrem, ale i
– otylým, co odmítají zhubnout?
Plicní lékař Stanislav Kos říká v dnešní MF Dnes, že ano. Já zase říkám, že ne, když si ničí zdraví za své peníze, tak si za své peníze může koupit i léky. A když má málo peněz nebo jsou pro něj léky drahé, tak peníze může ušetřit tím, že nebude kupovat to, čím si ničí zdraví.
Otylí lidé si často si stěžují, že se jim nedaří zhubnout. Mohou si vzít příklad z britského zloděje, co skončil ve vězení, zhubl tam o třetinu, jedl tam prý pouze zdravě, viz starší článek na iDnes.cz. Podle článku leží v posteli, ke které mu někdo nosí velká množství nezdravého jídla a hraje počítačové hry. A někdo mu také musí podávat mísu, a asi často, protože jeho stolice nebude malá.
Jeden pán si mi zase v diskuzi postěžoval, že mu lékaři odmítli operovat kýlu kvůli otylosti, kterou se mu nepodařilo snížit. Ale lékař není „sebevrah“, který by se pouštěl do vysoce rizikové operace, která je navíc zbytečná, kýla by se obnovila. A kdyby lékaři riziko „nevyšlo“, tak by pacient určitě podal na něj žalobu a tahal lékaře po soudech. Boj proti otylosti je snadný, „nežrat“ tolik. Pokud někdo tvrdí, že jí málo a nehubne, tak lže. Ono co je pro někoho málo, je pro někoho moc. Co diety modelek, 1 jablko k obědu, druhé k večeři.
Pacient, co si ničí zdraví, nemůže zatěžovat zdravotnický systém náklady na léky.
Leave a Reply